IAAF Race Walking Team Championships – China Taicang 5. – 6. May 2018

6.místo Anežky Drahotové – 1:28:40 v závodě na 20km při největší letošní soutěži chodeckého světového kalendáře

ANEŽKA  JE  ZASE  ZPÁTKY,  LUKÁŠ  SE  PADESÁTKOU  PROTRÁPIL

Čínský Taicang (předměstí Shanghaie) se stal pořadatelem mistrovství světa chodeckých týmů (bývalý světový pohár IAAF). Tato soutěž konající se v dvouletém intervalu je vedle OH a MS zařazena do nejvyšší A kategorie chodeckých závodů IAAF. Je závodem s nejlepší úrovní, protože se může nominovat až 5 chodců z každé země na každou trať. (Při OH a MS pouze 3). Z Čech startovala minivýprava 2 závodníků. Bohužel to odpovídá výkonnostní realitě českých chodců všech kategorií.

V dopoledním závodě mužů na 50km rozešel Lukáš Gdula svůj závod ve velké skupině na čas zhruba na 3:56-8. V první víc než hodině vypadal dobře, ale pak se asi rozhodl, že nesmím vyjít ze cviku „mít nervy na špagátě“ a předvedl mi zdařilou etudu na téma Anežka – MS Londýn. Žaludeční a střevní potíže ho naprosto rozhodily a i když jsem mu sám nabízel, ať závod zabalí, vracel se na trať a „dolezl“ 48. v čase 4:25:47 Předposlední z těch, co závod dotlačili v limitu závodu až do cíle. Ale řekl jasně – je to svět a neabsolvoval jsem takovou cestu proto, abych vzdal. Přesto, že byl úplně na šrot a sotva stál, přijel v podvečer fandit Anežce na ženskou 20ku.

Mezi 84 jmény na startu nechybělo žádné jméno ze současné ženské chodecké špičky. Skrýval jsem před startem své obavy. Věděl jsem, že je na tom Anežka hodně dobře, ale byl jsem si vědom, jak má „nahlodanou“ sebedůvěru z loňské slabé sezóny. A letošní 3 závody – ano, velmi dobrý standard, ale ne až mezi tu absolutní špici.

Bylo dobře, že začátek závodu byl ve znamení oťukávání favoritek a Any se velmi rychle uklidnila. První km 4:45, 5km 22:35. Vepředu šla víc než 20. členná skupina. I já jsem u své závodnice viděl lehký, „učesaný“ krok a najednou byla na trati ta stará, dobrá, známá Anežka! Kontrolovala si čelo závodu někde mezi 4 .- 10. figurou, soustředěná, ve velké vlhkosti pravidelně se občerstvující. Po 8.km zrychlila, vzala na sebe starost o tempo a vláček za jejími zády se začal trhat. V čelní skupince zůstalo 10 nejlepších (téměř identické složení jako na OH v Riu). 10.km 44:42 (druhá pětka 22:07).

Pak se však začaly dít věci. Iniciativu přebraly dle očekávání zbylé 2 Číňanky a zrychlovalo se. Nástupu Mexičanky Gonzáles ani ony neodolaly. Ta atakem po 13.km a následným naprosto strojovým tempem začala navyšovala náskok (druhých 10km 41:58, poslední km 4:06). Z vedoucí skupinky byl rázem použitý trhací kalendář. Od 14.km každá ze soupeřek už bojovala nejen se soupeřkami, ale i sama se sebou a únavou. Pořadí se zejména mezi 5.až 9.místem různě přesýpalo. Mexičanka si naprosto jistě dokráčela pro vítězství v čase 1:26:38. Osud zbylých 2 medailí držely pevně v rukách Číňanky. Stříbro vybojovala Quiyang a bronz favoritka Yang. Za nimi proběhl ostrý souboj o 4.až 8.místo. Místo za medailemi  v závěru vyválčila Brazilka De Sena. Anežka 2 x ustála útok své známé soupeřky Italky Giorgi (vítězka letošních Poděbrad), po trhácích ji znovu dotáhla, ale napotřetí v boji o nejlepší Evropanku podlehla. 6.místo (2.z Evropanek) v čase 1:28:40 i aktivní způsob závodění byly krásnou tečkou za jejím návratem do špičky. (Anežčina druhá 10ka – 43:58).

Sama byla se svým vystoupením spokojená: “I kdyby tam ležel milion eur, zrychlit jsem už nebyla schopná. Možná škoda zbytečně pomalého začátku, ale v druhé půlce a koncovce jsem nechala všechno.“

Kvalitu závodu podtrhuje několik čísel. 14 závodnic pod 1:30, 27 pod 1:33, 44 pod 1:35, 70 pod 1:40. To jen na okraj, až se bude zase někdy v českých luzích a hájích diskutovat o příliš těžkých limitech. Se světem i Evropou ve vytrvalostních závodech bojovat lze. Nelze se k tomu pouze dostat většinově praktikovaným domácím způsobem výběru vhodných typů a přípravy.

Příspěvek byl publikován v rubrice - Hlavní -. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.