MISTROVSTVÍ SVĚTA V ATLETICE – LONDÝN 2017

Po dvoutýdenní dřině na Lanzarote a týdenním vyloďovacím tréninku doma v Podkrkonoší jsme ve čtvrtek 10.8. s Anežkou nastupovali do letadla směr Londýn. Už jen fakt, že je Any zde, připravená se na trati poprat nejen se světovou elitou, ale i sama se sebou, je jejím vítězstvím….. Vítězstvím, které asi nejlépe mohu docenit já, …  trenér, člověk, který vedle ní prožíval vše, čím si musela za poslední 2 roky projít. Těžko to lze vysvětlovat někomu, kdo má pocit, že sport by měl přinášet jen radosti a nikoli starosti. Někomu, kdo nemůže pochopit, že je to vlastně taková dřina, že přináší podstatně více starostí, než radostí.

Sport je jednou z nejkomplikovanějších profesí, velmi rizikových a časově omezených. Právě vrcholový sport bývá činností, kde bohužel nic nejde samo, a i když uděláš vše proto, abys splnil svůj cíl a dosáhl dobrého výsledku, mohou se vyskytnout okolnosti, které tomu zabrání. A to se týká osudu sportovce i osudu trenéra! I proto by bylo fajn mít kolem sebe upřímně  přející a spolupracující zázemí……..!

Ta letošní sezóna, kdy se nedařilo a kdy jsme lopotně znovu hledali smysl, byla ale možná moc užitečná. Chování okolí bylo jasným indikátorem hodnoty lidí kolem nás. Je úžasné, když lyžař Kuba Pšenička vezme v Londýně  nervózní Anežku večer na kafe. Když Lukáš Gdula, který se do Londýna sám nenominoval, bude stát s dalšími kamarády na trati a hnát Any dopředu. Když Vlasta Zlesáková, Míla Lapka, Pepa Smola, Alena Jindříšková  a mnozí další pošlou emaily, které zbavují zodpovědnosti, pohladí a potěší. Že i Petr Kratochvíl z nemocnice po operaci očí dohlédne na to, že závodníky jako je právě Anežka potřebujeme a popřeje jí SMSkou sílu k návratu tam, kam patří! Je fajn vědět, že neexituje síla, která by zastavila pozitivní směřování k opravdovému výkonu!

Jistě chápeme, že 7.místo z ME23 v mojí trenérské praxi už nikoho nenadchne, i když někomu jinému by se při návratu s takovým výsledkem vybourávaly hradby a stavěly v nich slavobrány. Je faktem, že sami bereme tuto sezónu jako katastrofální. Díky ní ale víme, kdo je kdo a na koho se můžeme opravdu spolehnout…….. ať už v tom dobrém, nebo v tom špatném…..

Dnes už máme spíš legraci z důsledků aktivit některých přejících kolegů a novodobých ideologů. Takže nás už nemůže sebeméně zaskočit v posledním období už několikátá dopingová kontrola čekající u hotelových dveří hned po našem příjezdu. Směšné na celé situaci je hlavně to, že kdyby tito „morální informátoři“, kteří by ve své dobrotě vnitřně neunesli neoznámit svá „nepodložená podezření“, měli vyprovokované množství kontrol zaplatit ze svého, nejspíš by na ně vydělávali dosti dlouho.

Život půjde dál, ať už Anežka v neděli dopadne jakkoli. Není snadné porovnávat se s těmi nejlepšími na světě v jakékoli činnosti. Možná by stálo za úvahu popřemýšlet, kudy vede cesta k tomu, abychom opravdových závodníků Anežčina typu měli co nejvíce……… A nejen závodníků.

Tak kdo nám a hlavně Anežce opravdu úspěšný návrat na světové kolbiště přejete, buďte alespoň na dálku v neděli 13.8. po obědě s námi. Moc podporu Vás všech potřebujeme a i z ní čerpáme sílu.

Ivoš Piták – Londýn 11.8.2017

Příspěvek byl publikován v rubrice - Hlavní -. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.